slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: pří- -(í), kde (í) reprezentuje soubor koncovek vzoru stavení.
Jádro takto tvořených výrazů vytvořila předložková spojení jako při zemi → přízemí, řada dalších se přitvářela modelově. Tato substantiva mají (1) místní význam: přízemí, příhraničí, příměstí, přísklepí, přídveří; ojediněle (2) význam časový: příjaří, nebo (3) měrový: přítmí, příšeří ,trochu tma/šero‘, příměří ,ne trvalý mír‘. Některá patří k odborné terminologii: přísluní, přídeští, příuší, příročí.
Ojedinělé bylo použití stejného prostředku, ale s koncovkami vz. průvodčí, při vzniku (4) názvu osoby podle služebního postavení: příručí (měl být „při ruce“).
U několika slov je význam nezřetelný: přísloví, příročí, přístřeší.
SYN2010
Dotaz [pří.*í] omezený na substantiva dává 27 lemmat, platných je 17.
Všech 17 lemmat: přízemí (↖1) 2.243, příjmení (↖1) 1.388, přísloví 764, příměří (↖3) 692, přítmí (↖3) 487, přístřeší 399, příšeří (↖3) 166, příhraničí (↖1) 130, příručí (↖4) 55, přísálí (↖1) 18, přídeští (↖1) 13, přímoří (↖1) 10, přísluní (↖1) 8, příbřeží (↖1) 1, příměstí (↖1) 1, přídveří (↖1) 1, příročí (↖?) 1.
Z irelevantních nálezů: příslušenství, přísedící, příživnictví, přísahání, příjmení, přítelíčkování, příštipkaření.
FE